František Douda: Příběh československého rekordmana

František Douda (23. října 1908 Lhota Samoty – 15. ledna 1990 Praha) byl významný český a československý sportovec, který se zapsal do historie jako první československý světový rekordman v atletice ve vrhu koulí. Zúčastnil se tří olympijských her (1928, 1932, 1936), získal bronzovou medaili a dosáhl řady národních i světových úspěchů. Po ukončení aktivní sportovní kariéry se věnoval výchově mladých atletů.

František Douda: Životopis

Úvod

František Douda (23. října 1908 Lhota Samoty – 15. ledna 1990 Praha) byl český a československý všestranný sportovec a reprezentant. Byl trojnásobným účastníkem olympijských her (1928, 1932, 1936) a medailistou. Stal se prvním československým světovým rekordmanem v atletice ve vrhu koulí.

Život

Rané roky

Narodil se jako jeden z pěti dětí zemědělce v usedlosti Lhota Samoty, místní části Plané nad Lužnicí. V letech 1919–1927 studoval na reálném gymnáziu v Táboře. Po maturitě pracoval jako úředník na poštovním úřadě v Praze, kde také vystudoval Fakultu elektrotechniky ČVUT a poté působil jako inženýr na Ministerstvu spojů.

Sportovní kariéra

Sportovní začátky

K atletice se Douda začal věnovat během VIII. Olympijských her v Paříži v roce 1924. Nejprve se zajímal o disciplíny, o kterých se dozvěděl z Vilímkova „Studentského kalendáře”. Sám si vyrobil svůj první oštěp a trénoval na zahradě. Postupně se začal zajímat také o hod diskem a vrh koulí, kdy si vyrobil disk z dubového dřeva a pro trénink používal pětikilové závaží nebo kulatý kámen.

První závody

Na jaře 1926 poprvé soutěžil v Táboře, kde hodil oštěpem 47 metrů a neoficiálně překonal tehdejší dorostenecký rekord. Poté byl nominován do městského mužstva Tábora a při svém prvním meziměstském utkání skončil druhý v oštěpu i v disku. V květnu 1927 vyhrál na středoškolských závodech v Českých Budějovicích pět disciplín: oštěp, disk, kouli, dálku a výšku.

Úspěchy a světové rekordy

Praha a S. K. Slávie

Doudovy výkony zaujaly vedení S. K. Slavia Praha, které mu poskytlo regulérní vrhačskou kouli a nabídlo členství v klubu. V červnu 1927 se zúčastnil svého prvního mistrovství mužů v lehké atletice v Praze, kde překonal 14 metrů v kouli a 44 metrů v disku.

Světové úspěchy

Od roku 1931 Douda zaznamenal světové úspěchy:

V červenci v Londýně skončil ve vrhu koulí druhý (15,10 m).
Na podzim v Budapešti zvítězil s vrhem 15,82 m a vytvořil český rekord ve vrhu obouruč (27,05 m).
V utkání s rakouskými atlety ustanovil československý rekord v disku (45,90 m).
V roce 1932 vytvořil nový československý rekord v hodu diskem (46,30 m).
V roce 1933 na III. Masarykových hrách zvítězil ve vrhu koulí (15,23 m) a skončil třetí v disku (43,56 m).
Na prvním Mistrovství Evropy v atletice v Turíně získal bronzovou medaili ve vrhu koulí výkonem 15,18 m.

Světové rekordy

V říjnu 1931 v Brně vyrovnal světový rekord Emila Hirschfelda (16,04 m) a stal se prvním československým světovým rekordmanem ve vrhu koulí.
1. září 1932 vytvořil nový světový rekord (16,20 m), když překonal rekord Leo Sextona.
Tento rekord překonal v roce 1934 Jack Torrance (16,30 m). V Československu byl Doudův výkon překonán až v roce 1951 Jiřím Skoblou.

Olympijské hry

IX. Letní olympijské hry 1928

V roce 1928 v Amsterodamu Douda nepostoupil do finále, v kouli dosáhl 13,12 m a v disku 41,50 m (20. místo).

X. Letní olympijské hry 1932

V roce 1932 v Los Angeles získal bronzovou medaili výkonem 15,61 m. Při tréninku dosáhl vrhu 16,30 m, což z něj udělalo favorita, ale zranění mu zabránilo v lepším výkonu ve finále. V hodu diskem skončil na 15. místě.

XI. Letní olympijské hry 1936

V roce 1936 v Berlíně Douda obsadil 7. místo výkonem 15,28 m.

Konec kariéry a další život

Douda byl osmnáctinásobným mistrem ČSR ve vrhu koulí a hodu diskem. Svou sportovní kariéru ukončil v roce 1941 a následně se věnoval výchově mladých sportovců v pražském klubu Slavie. Žil až do své smrti v roce 1990 v Praze-Dejvicích.

Zdroj: Česká Wikipedie

František Douda: “Jak jsem se dostal k atletice” (novinový článek – rodinný archiv Ing. Petra Doudy)
Alfred Janecký: “Slavné postavy naší atletiky” (1946)
HANOUSEK, Ivan; LACINA, Jiří. Naši slavní sportovci. 1. vyd. Praha: Albatros, 1987. 414 s. 13-749-87. S. 16–17.
Jan Jirka a kolektiv: Sto let královny, Česká atletika ve vydavatelství IRIS 1997, ISBN 80-85893-11-8
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot-Dvo. Praha: Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 347–348.
100 let českého sportu 1918–2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 95.