Dne 18. ledna 1409 byl vydán Dekret kutnohorský, klíčový dokument, který vstoupil do dějin pražské univerzity. Tato listina byla reakcí na politické a náboženské události 15. století, odrážející touhu krále Václava IV. po podpoře univerzity při řešení papežského schizmatu a posílení jeho císařské koruny.
Obsah Dekretu
Dekret, vydaný ve spolupráci s významnými postavami, jako byli Jan Hus, Jeroným Pražský a Jan z Jesenice, se zaměřoval na změnu poměru hlasů univerzitních národů, což vedlo k odchodu německých profesorů a studentů a způsobilo úpadek univerzity.
Kontext: Spory a vývoj univerzitních národů
Spor o Viklefovy spisy a husitství polarizovali české a německé mistry na univerzitě, což přispělo k atmosféře nesouhlasu. Dekret byl reakcí na tuto situaci a měl posílit český vliv na univerzitě.
Sepsání Dekretu a konflikty před koncilem v Pise
Reformní skupina, vedená Jeronýmem Pražským a Janem z Jesenice, využila situace před koncilem v Pise a snažila se změnit strukturu hlasování na univerzitě. Němečtí mistři a studenti se postavili proti účasti na koncilu, obávajíce se následků v případě podpory krále.
Důsledky Dekretu kutnohorského
Odchod většiny učenců způsobil úpadek univerzity, a její mezinárodní postavení bylo vážně oslabeno. Král Václav IV. svým krokem oslabil svou pozici a dominance českého vlivu umožnila příklon k husitství, což mělo následky v období husitských válek a po nich.
Zdroj: Wikipedie
Foto: Public Domain – Kramerius Digital Libraryː
Obsah byl převzat z již zaniklého webu Praha.Center, který se věnoval aktualitám Prahy a Štředočeského kraje.
