Ve středu 10.června proběhla v Berouně v Městské galerii vernisáž výstavy obrazů a kreseb.
Kromě výstavy si mohou návštěvníci také prohlédnout kopii nejstarší dochované originální listiny s berounským městským znakem, a to až do 3.července.
Městský znak použitý v ověření listu na pečeti je totiž jeho prvním známým vyobrazením. Listina z 6. března 1351 je vyhotovena ve staroněmčině, jelikož při zakládání Berouna v polovině 13. století se angažovali především němečtí kolonisté. Ti si také podrželi klíčová místa v městské správě i ve 14. století. Nejedná se o městské privilegium, ale o potvrzovací list, který dokládá velmi zajímavou a rozšířenou středověkou finanční praxi. Středověká církev totiž striktně zakazovala lichvu. Jenže rozvoj obchodu a řemesel se bez půjček neobešel. Proto se jako běžně používaný trik, jak obejít církevní zákaz, používal tzv. věčný plat. Šlo o plat, kterým si věřitel „kupoval“ na domě či jiné nemovitosti dlužníka. Za půjčku pak tento dohodnutý plat v ázl na nemovitosti dlužníka jako věčné břemeno. Během několika let se věřiteli poskytnutý kapitál vrátil a poté už mu plynul jen čistý zisk. Lidově řečeno vlk se nažral a koza zůstala celá, protože církev tuto praxi tolerovala. Šlo o plat věčný, tedy nevypověditelný, přecházející i na další pokolení. Peněžitý závazek bylo možné přeprodávat, takže fungoval v podstatě jako směnka. Praxe věčných platů byla zrušena teprve během husitské revoluce, od konce 15. století se již mohlo půjčovat na úrok, ale jen do výše 10 % a od 16. století jen 6 %; úrok nad tento limit byl považován za nelegální lichvu.
Obsah je převzat již zaniklého webu Kulturni-prehled.cz, který byl agregátor zpráv různých kulturních zdrojů.
