Během večerů 20. a 22. ledna zazní na scéně Národního divadla hudba dvou významných představitelů ruské hudební emigrace 20. století. Společným jmenovatelem programu je fakt, že jde o ruské autory, kteří našli osobní i tvůrčí svobodu a zadostiučinění až v emigraci. Iniciátorem projektu je hudební ředitel Opery Národního divadla Robert Jindra, který s Johnem Fiorem již mnohokrát spolupracoval: „Jsem velmi rád, že se k nám po delším čase vrací tento skvělý dirigent. Koneckonců i mé umělecké začátky byly silně ovlivněny jeho působením v Národním divadle. Jeho entuziasmus, profesionalita a pozitivní energie mi pomohly posunout se v uměleckém vývoji. Pro náš soubor přináší práce s ním nejen radost, ale i zvyšování umělecké úrovně. Dramaturgie dvou výjimečných koncertů je vystavěna na dvou velkolepých dílech, která pro náš soubor budou velkou výzvou i ozdravným vybočením z běžného divadelního provozu. Považuji totiž za velmi přínosné, kromě udržování a budování divadelního repertoáru, abychom ´vytáhli´ složky našeho souboru na ´koncertní´ pódium. Program, který jsme pro tuto příležitost zvolili, je právě na pomyslném rozhraní divadelního a vokálně symfonického repertoáru.“
Rachmaninovova chorální symfonie z roku 1913 Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr je inspirovaná stejnojmennou slavnou básní amerického romantického básníka Edgara Allana Poea, přičemž současně je v hudební stylizaci zvonění zřetelně slyšet vliv domácí ruské tradice. Zvony představují čtyři různé obrazy života, jejichž atmosféra je určena pokaždé právě jinou podobou zvonění. Sopránového sóla se ujme Alžběta Poláčková, tenorového Richard Samek a barytonového Jiří Brückler. Sbor Národního divadla připravil Lukáš Kozubík.
Oedipus rex neboli Král Oidipus je „opera – oratorium“ vytvořená na téma klasické Sofoklovy tragédie a je jednou z nejznámějších Stravinského skladeb. Poprvé byla uvedena koncertně v Paříži v roce 1927. Libreto Oedipa rexe napsal dramatik a básník Jean Cocteau, který spolu se Stravinským patřil k předním představitelům pařížského kulturního života. Klasicizující stylizace a oratorní sošnost je podpořena tím, že zpěvní text musí při provedení tohoto díla znít vždy v originální latině, tak jak je tomu ve starých oratoriích nebo mších. Mluvené pasáže Vypravěče jsou psány francouzsky a mohou být překládány do jiných národních jazyků. Roli Vypravěče ztvární Dagmar Pecková, v titulní roli se představí německý tenorista Michael Gniffke, Iokasté bude ruská mezzosopranistka Alisa Kolosova, která vystupuje na předních světových operních scénách v Curychu, Glyndebourne, Mnichově, Paříži, Miláně a mnohých dalších. V dalších rolích se představí Martin Bárta jako Kréon, Jozef Benci jako Teiresias, Josef Moravec jako Pastýř a František Zahradníček jako Posel. Sbor Národního divadla připravil Pavel Vaněk.
Dne 22. ledna proběhne po skončení představení autogramiáda protagonistů večera.
Zdroj a foto:
Národní divadlo
Obsah byl převzat z již zaniklého webu Praha.Center, který se věnoval aktualitám Prahy a Štředočeského kraje.
