Inscenace Kintsugi od souboru 420PEOPLE reflektuje japonskou tradici zlacení prasklin na porcelánu pomocí tance. Předpremiéra na prázdném jevišti La Fabriky odhaluje proces tvorby během pěti týdnů zkoušení a hluboké symboliky spojení s japonskou kulturou.
Inspirace japonskou tradicí kintsugi
Choreograf Václav Kuneš dlouhodobě přenáší myšlenku japonské techniky kintsugi do světa tance. Tato metoda, která zvýrazňuje praskliny na porcelánu zlatem, symbolizuje přijetí a oživení rozbitých míst lidské duše. Kuneš ji vnímá jako hlubší metaforu, že rozbití není konec, ale příležitost ke změně. V inscenaci tak praskliny a škrábance na těle tanečníků představují životní šrámy, které mají být viditelné a oslavované, nikoli skrývané.
Osobní spojení tanečnice Veroniky Tököly
Slovenská tanečnice Veronika Tököly spojuje myšlenku kintsugi s vlastní zkušeností. Přiznává, že jazva na těle jí každý den připomíná, jak je důležité přijímat své nedokonalosti. Jazvy jsou součástí jejího příběhu a symbolizují zdraví a sílu, kterou si přinesla z vlastního života. Tato filozofie se odráží i v jejím tanci na jevišti, kde zdůrazňuje krásu a jedinečnost každého šrámu.
Vztah k Japonsku a tvorba inscenace
Václav Kuneš má k Japonsku osobní vztah, který sahá do jeho taneční kariéry. Byl aktivní v nizozemských souborech a pobýval v Tokiu, kde spolupracoval s tamními choreografy. Právě tato zkušenost mu umožnila proniknout do japonské kultury křehkosti a trvanlivosti, které jsou klíčové i pro jeho novou inscenaci. Téma prasklin a jejich zlatého zdobení tak rezonuje i v jeho osobním pohledu na život a umění.
Minimalistické jeviště a práce na scéně
Na prázdném jevišti La Fabriky je hlavní důraz kladen na prostor a světlo. Václav Kuneš se rozhodl pro jednoduchost, aby divák mohl plně vnímat pohyb a atmosféru. Příprava inscenace trvala pět týdnů, během nichž se tanečníci věnovali experimentům, improvizacím a hledání nových pohybových kvalít. Práce s hudbou, která je vybrána z osobního archivu choreografa, dodává představení intenzitu a autentičnost.
Role světla a kostýmů
Design světla má v inscenaci zásadní roli, neboť má symbolicky vyjadřovat princip kintsugi. Světelný designér Karlos Šimek spolupracoval s Václavem Kunešem na koncepci, která má diváka vést nepřerušeným vjemem od začátku do konce. Kostýmy od Olo Křížové jsou minimalistické a filozoficky laděné, nesnaží se napodobit praskliny, ale spíše vyjadřují záblesky životních situací a vnitřního světa tanečníků. Spolupráce s tanečníky při tvorbě kostýmů umožnila jejich postupný růst a přizpůsobení se vývoji inscenace.
Proces zkoušení a tvůrčí atmosféra
Každodenní rutina začíná ranním rozcvičením a diskuzí o tématu, kterou vede Václav Kuneš. Následuje improvizace, práce na scénách a jejich spojování. Tým se inspiroval i z předchozích driftů, kdy se během sezóny experimentovalo a hledaly nové pohybové kvality. Choreograf je považuje za klíčové pro posílení důvěry a týmové soudržnosti. Atmosféra je uvolněná, ale zároveň zaměřená na intenzivní výkon a posun hranic.
Očekávání a premiéra
Premiéra inscenace Kintsugi je naplánována na 7. září v La Fabrice, následovat budou reprízy. Václav Kuneš doporučuje divákům přijít bez očekávání, aby mohli plně vnímat vrstvy a emoce představení. Podle něj je důležité nechat se unést atmosférou a otevřenou energií, která v inscenaci dýchá. Kintsugi je tak nejen o tanci, ale i o hluboké symbolice a osobní reflexi, která může diváky inspirovat k přijetí svých nedokonalostí a životních šrámů.
Zdroj a foto: Praha 7 – oficiální informační server města – Odkaz
Mohlo by vás zajímat
















