Před 25 lety (8. listopadu 1998) se otevřela necelá část posledního úseku trasy B. První se otevřela stanice Černý Most spolu se stanicí Rajská Zahrada a Vysočanská. Rok a tři roky po otevření prvních stanic se otevřely ostatní stanice tohoto úseku. Hloubětín – 17. 10. 1999 a Kolbenova 8. 6. 2001.
Stanice Černý Most
Trať vedoucí do stanice Černý Most je nadzemní a prochází nadzemním tubusem. Stanice disponuje bočními nástupišti, propojenými nadchodem. Za stanicí se nacházejí odstavné koleje, kde lze provádět jednoduché opravy vlaků. Obklad stanice tvoří bílé dlaždice, ačkoliv stanice samotná nemá vestibuly. Odjezdové nástupiště sousedí s výstupní hranou autobusového terminálu, zatímco příjezdové nástupiště je propojeno s jižní stranou stanice pomocí schodišť ke dvěma odjezdovým hranám autobusového stanoviště, umístěným o úroveň níže. Tato struktura také nasedá na lávky směřující do sídliště a k obchodnímu centru CČM. Odjezdová hrana blíže stanici metra slouží pro dálkovou dopravu převážně do severovýchodních Čech a neintegrovanou příměstskou dopravu, zatímco levá hrana je vyhrazena městským a příměstským linkám Pražské integrované dopravy a speciálním městským linkám vedoucím k obchodním centrům (původně k CČM, později k OD IKEA).
Stanice Rajská zahrada
Rajská zahrada je atypická povrchová stanice, která není ražená ani hloubená. Koleje jsou umístěny nad sebou, směrem do sídliště je vybudována velká prosklená a klenutá stěna. Celá struktura má podobu válce zasazeného jednou polovinou šikmo do země. Konstrukce stanice je tmavomodrá. Architektonický návrh pochází od Ing. arch. Patrika Kotase a Ing. Jaroslava Kácovského. Díky svému unikátnímu architektonickému provedení byla Rajská zahrada v roce 1999 vyhlášena stavbou roku. Tubus spojující tuto stanici s Černým Mostem je přístupný pěším i z vrchu. Autobusová doprava je k dispozici v Cíglerově ulici.
Stanice Hloubětín
Hloubětín je ražená stanice s trojlodní strukturou, zkrácenou střední lodí a sedmi páry prostupů na nástupiště, nacházející se 26 metrů pod povrchem. Stěny za kolejištěm jsou obloženy smaltovanými plechy v kombinaci barev: bílé, žluté, zelené a dvou odstínů modré. Tato barevná kombinace se vyskytuje nejen na stěnách za kolejištěm, ale také v eskalátorovém tunelu, vestibulu a výstupech na povrch. Stanice má jeden výstup s eskalátorovým tunelem a vestibulem, který je propojen podchodem pod Poděbradskou ulicí. Výtah umožňuje přístup osobám se sníženou pohyblivostí. Stanice byla budována v letech 1991–1999, s dokončením v roce 1999 kvůli nedostatku finančních prostředků pražského magistrátu. Tramvajová zastávka nad stanicí byla do roku 1999 nazývána Havana.
Stanice Kolbenova
Kolbenova je podzemní stanice situovaná 26 metrů pod povrchem, ražená, trojlodní s zkrácenou střední lodí (46 metrů dlouhou) a s jedním eskalátorovým tunelem vedoucím k povrchovému vestibulu. Jedná se o klasický typ pražské stanice. Výtah je k dispozici pro osoby se sníženou pohyblivostí a vozíčkáře. Obklady stanice kombinují bílé, modré a žluté smaltované plechy. Kolbenova je však jednou z nejméně frekventovaných stanic pražského metra. Původní pracovní název stanice byl ČKD.
Stanice Vysočanská
Vysočanská je ražená trojlodní stanice pražského typu s zkrácenou střední lodí, nástupištěm situovaným 31 metrů pod povrchem. Stanice má dva výstupy: východní vede po eskalátorovém tunelu k podpovrchovému vestibulu s výstupy k autobusovým stanovištím, zatímco západní vychází z druhého konce střední lodě, lomí se a ústí v povrchovém vestibulu u ulice Sokolovská a sídla DP, s návazností na tramvajovou dopravu. Druhý výstup byl otevřen dodatečně (28. června 2000) kvůli nedostatku finančních prostředků během stavby IV. B.
Zdroj: Česká Wikipedie
Foto: Ilya Rudomilov / Wikimedia Commons / CC BY 3.0 DEED
Obsah byl převzat z již zaniklého webu Praha.Center, který se věnoval aktualitám Prahy a Štředočeského kraje.
Mohlo by vás zajímat
