Průměrná doba čekání na moderní terapie v ČR se v posledních dvou letech prodloužila na 659 dní, přičemž dostupnost inovativních léků klesla na polovinu. To snižuje šance pacientů na rychlou a efektivní léčbu v porovnání s jinými evropskými zeměmi.
Dlouhá cesta k moderní léčbě
Česká republika se potýká s prodlužující se dobou čekání na inovativní léky. Podle analýzy Patients W.A.I.T. Indicator 2025, kterou každoročně zveřejňuje EFPIA, se průměrná doba od schválení léku do jeho dostupnosti pacientům zvýšila na 659 dní, což je o půl roku více než před dvěma lety. Tento trend znamená, že čeští pacienti čekají déle než jejich evropské protějšky, například v Rakousku nebo Maďarsku, kde je dostupnost vyšší.
Dostupnost léků se snižuje
Navzdory dlouhodobému úsilí patří Česká republika mezi země, které dokážou do systému veřejného zdravotního pojištění zavést nová léčiva. Ovšem letos došlo k výraznému poklesu počtu léků, které se skutečně dostaly k pacientům. Ze sledovaných 168 nových molekul se k alespoň jednomu pacientovi dostalo pouze 84, což je jen polovina. V předchozích letech to přitom bylo přes 60 procent. V porovnání s Německem, Rakouskem či Itálií je tento ukazatel stále nižší, což ukazuje na rostoucí rozdíly v dostupnosti.
Čekání a omezení mají dopad na pacienty
Prodlužování čekací doby má přímý dopad na pacienty, kteří tak přicházejí o možnost rychlé a účinné léčby. Navíc je většina inovativních léků v ČR dostupná pouze ve specializovaných centrech a s různými omezeními, například přes § 16 nebo regionální preskripční omezení. To znamená, že větší šanci mají pacienti ve větších městech, zatímco lidé v regionech jsou často znevýhodněni.
Výzvy v systému a možnosti zlepšení
Jedním z hlavních problémů je zpomalení procesu schvalování a distribuce léčiv. Hodnocení nových léků je dnes složitější a časově náročnější, což prodlužuje dobu, kdy se léky dostanou k pacientům. Podle expertů je třeba posílit kapacity Státního ústavu pro kontrolu léčiv a upravit systém preskripčních omezení. Také revize hranic ochoty platit a zavádění inovativních modelů úhrad by mohly situaci zlepšit.
Globální faktory ovlivňují dostupnost
Na dostupnost moderních léků má vliv i mezinárodní cenová politika, například americká strategie Most Favoured Nation, která odvozuje ceny od nejnižších referenčních zemí v Evropě. Tyto globální faktory mohou zpomalit vývoj nových terapií a ovlivnit ekonomiku farmaceutického průmyslu, což se může projevit i v rychlosti zavádění inovací v ČR.
Ekonomické přínosy moderní léčby
Investice do inovativních léků se dlouhodobě vyplatí nejen pacientům, ale i veřejným financím. Moderní terapie snižují náklady na hospitalizace, sociální dávky a dlouhodobou péči, a zároveň umožňují pacientům zůstat déle aktivní a soběstační. To přináší úspory do státního rozpočtu a podporuje ekonomickou výkonnost celé země.
Budoucí směry a výzvy
Aby Česká republika zůstala konkurenceschopná, je nutné upravit systém dostupnosti a financování moderní léčby. To zahrnuje revizi specializované péče, rozvolnění preskripčních omezení a zavádění hodnotových úhradových modelů. Je třeba také reagovat na globální tlak a stabilizovat ceny léčiv, aby byla inovace dostupná včas a spravedlivě všem pacientům.
Celkově je klíčové, aby se Česká republika vyvarovala trendu zpomalování, protože každý den čekání znamená odloženou šanci na lepší kvalitu života a naději pro pacienty i jejich rodiny. Investice do moderní medicíny jsou dlouhodobou výhodou, která přispívá k prosperitě a zdraví celé společnosti.
Zdroj a foto: Článek Protext – Zdravotnictví – ČTK – Odkaz
Mohlo by vás zajímat
