Vysočina se může pyšnit dalšími třemi kulturními památkami, jejichž seznam pravidelně aktualizuje Národní památkový ústav a jeho územní odborné pracoviště v Telči. Součástí bezmála tři tisícovek nemovitých kulturních památek na Vysočině je šestnáct národních kulturních památek, tři městské a tři vesnické rezervace, 22 městských a pět vesnických památkových zón a jedna krajinná památková zóna. Selská usedlost v Borovnici u je podle památkářů pozoruhodnou ukázkou velkého vesnického stavení z druhé poloviny 19. století. Mezi tradiční místní zástavbou je objekt nepřehlédnutelný a zcela se vymyká také obvyklým krajovým zvyklostem. Usedlost je unikátní zejména patrovým obytným domem s bohatě zdobenými neogotickými fasádami, které odpovídají spíše zámečku než venkovskému stavení. Ojedinělá je také samostatná buňka ohnivzdorné trezorové místnosti s železnými dveřmi s kukátkem, zamřížovaným oknem a železnými okenicemi.
Zámeček Petrkov s parkem a zahradou byl kulturní památkou prohlášen rozhodnutím ministerstva kultury už v roce 2009. Areál je neodmyslitelně spjat s osobností grafika, básníka a překladatele Bohuslava Reynka a jeho ženy, francouzské básnířky Suzanne Renaud. Ke stávající památce letos přibyla hospodářská přístavba, chlévy, sklep, studna a zahradní domek. Zajímavý je také původní altán v podobě malého zahradního domku s dochovaným interiérem, kde Reynek tvořil.
Soubor kulturních památek rozšířila také Žlutá vrata neboli Řídelovská brána v Roštejnské oboře. Tu založili majitelé telčského panství nejpozději v
polovině 16. století kolem původně strážního hradu Roštejna. Oboru až do konce 18. století nezasáhly žádné stavební ani terénní úpravy. Zanikla po druhé světové válce a obnovy se ve zmenšené velikosti dočkala v roce 2006. Žlutá vrata připomínají původní vjezd do obory. Podařilo se dochovat zděné omítané pilíře se zachovalými nárožními kovovými závěsy.
Zdroj a foto:
Kraj Vysočina
